Na to fakt nemám! - Rosalie Adriana Angelová

Když třináctiletá newyorská dívka Ruth osiří a mladý lékař jí nabídne adopci, může se vyhnout děcáku, ale jsou jeho úmysly tak čisté, jak to vypadá?

***

Ruth je plachá, ale přemýšlivá dívka z New Yorku, která i vzhledem k šikaně kvůli své tmavé barvě pleti žije raději hlavně ve svém vnitřním světě a jediným blízkým člověkem, kterého má, je její maminka. Ta však po těžké nemoci umírá a Ruth se ocitá doslova zcela sama na celém světě.

Vyčerpaná a vystrašená nejen až hororovými vizemi, které má v posledních dnech, ale i obavami z dětského domova, ve kterém takřka jistě skončí, nachází pomoc a pocit bezpečí u šestadvacetiletého lékaře–praktikanta, který přijde s až bláznivým nápadem, že se pokusí dívku adoptovat…

***

Někdy mám dojem, že lidé svým způsobem potřebují obhajovat, co dělají, co si myslí, co chtějí a proč to chtějí… A tak do nekonečna. Jenže na druhou stranu mám zase někdy dojem, že to po nich ostatní vyžadují – tehdy se z potřeby stává nutnost.

Je to jako návyková látka.

A pak se ani neptají, jestli se obhájit musí, nebo ne, a prostě to rovnou dělají. Preventivně. Dokud jednou nepotkají člověka, který se na ně usměje a řekne: „Proč se obhajuješ, to není třeba, já to chápu, že to nechápu, to je v pořádku.“

A oni pak nevědí, co mají dělat. Je to totiž něco, s čím se nikdy nesetkali.

Jednou jsem takového člověka taky potkala. Bylo to vlastně úplně náhodou. I když… nic není náhoda…

Řekl mi, že se nemusím stydět nebo se bát. Nebo se obhajovat. A přesně proto sem nechci psát něco o tom, jaká je to kniha, jaká je to kniha pro mě, jaká by to měla být kniha pro Tebe, a co všechno pro mě vlastně znamená.

Prostě je taková, jaká je, jaká jsem já.

Tahle kniha jsem já.

Rosalie Adriana Angelová